Září 2013

5. září 1997 Zemřela Matka Tereza

Matka Tereza (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu) byla bezpochyby nejslavnější humanitární pracovnicí 20. století. Zakladatelka kongregace Misionářek milosrdenství zasvětila celý život službě starým, nemocným a vůbec potřebným lidem. V roce 1979 dostala Nobelovu cenu míru a když 5. září 1997 zemřela na problémy se srdcem, truchlily miliony lidí po celém světě. V roce 2003 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za blahoslavenou.

Matka Tereza

Mládí

Narodila se 26. srpna 1910 v dnešním Skopje v albánské rodině úspěšného obchodníka a farmaceuta. Rodiště tehdy náleželo Albánii v Osmanské říši. Pokřtěna byla jménem Agnese, ale doma jí říkali Gonxha (poupátko). Již ve svých dvanácti letech se rozhodla pro řeholní život. Balkánské války i první světová válka změnily politickou mapu světa a Skopje připadlo Makedonii. Tyto události rozptýlily rodinu Bojaxhiuvých po světě. Agnese odešla do Irska a v roce 1928 vstoupila do kongregace Loretánských sester. Toto řeholní společenství bylo aktivní hlavně v Indii, což Agnesu přitahovalo.

Indie

Po krátké přípravě v Dublinu v roce 1929 Agnese odjela do Indie. V Dárdžilingu složila slib novicky a přijala jméno Tereza. Na misionářské dívčí škole vyučovala zeměpis. Pro nadání a organizační schopnosti bylo Tereze svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary's High School v Kalkatě.

Založení řádu

V roce 1946 sestra Tereza opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím. Brzy ji obklopil dostatek spolupracovnic, aby mohla založit kalkatskou kongregaci Misionářek milosrdenství. Tereza zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti. Budovala nemocnice a školy. Během několika roků vyvinula obrovské úsilí a podařilo se jí položit základy velkému humanitárnímu dílu. Později absolvovala řadu cest po světě a využívala své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek. Odmítavý postoj k potratům se stal podstatnou částí řeči u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru. Potraty označila za "největším ničitelem míru" a prohlásila: "Může-li matka zabít své dítě, co brání mně zabíjet vás a vám zabít mě?"

Závěr života

Při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Římě v roce 1983 dostala srdeční infarkt. Po druhém infakrtu v roce 1989 jí byl voperován kardiostimulátor. V roce 1991 při návštěvě Mexika dostala zápal plic, který zhoršil její srdeční potíže. Navrhla svou rezignaci, která ovšem nebyla řádem přijata. V roce 1996 si zlomila klíční kost a záchvat malárie zhoršil její srdeční potíže. Arcibiskup z Kalkaty Henry Sebastina D'Souza z ní nechal vyhnat ďábla, k tomu navíc v prestižní nemocnici v Kalifornii podstoupila operaci srdce. 13. března 1997 Matka Tereza, těžce nemocná a unavená stářím, předala vedení řádu své zástupkyni. Po dvouměsíční poradě nakonec sestry generální kapituly řádu zvolily za novou představenou řádu třiapadesátiletou sestru Nirmalu, konvertitku z hinduismu.
Matka Tereza zemřela 5. září 1997. V Indii byl vyhlášen státní smutek. Tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše - rozloučit se přišly statisíce lidí.

Matka Tereza a Československo

Matka Tereza v roce 1984 přijela do socialistického Československa na pozvání kardinála Františka Tomáška. V roce 1990 přijala pozvání prezidenta Václava Havla. Téhož roku získala v Praze 6 v ulici Na Zátorce jednopatrovou vilu pro zřízení útulku své kongregace. Poslední návštěva tehdy už federativního Československa se uskutečnila v roce 1992, když její sestry založily útulek v Bratislavě-Rači.