Listopad 2014
(Dokončení z minulého čísla)
Slova o matce a otci zazněla z kříže. Jak se nám dal poznat Bůh neviditelný a nepředstavitelný? V otevřenosti náruči svého Syna Ježíše Krista. Současná snaha o odstranění kříže z veřejných prostor v sobě ukrývá nejen popření rodiny, ale popírá skutečné plnohodnotné lidství v lásce, svobodě a důstojnosti. Z kříže přeci zazněla slova o matce a otci. Dokonce v tom pořadí, jak jsme se i my učili oslovovat svou mámu a tátu. Nejprve se Kristus obrací na matku: „Ženo, hle tvůj syn!“… a synu, který tu zastupuje lidstvo, svěřuje matku: „Hle, tvá matka!“ (Jan 19,26–27) Pak se obrací na otce: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ (Lk 23,46) Spolu s odstraněním kříže jsou odstraňovány i pojmy matka a otec. Jak porozumí člověk této společnosti, celé naší kultuře?! Vždyť celý poklad literatury, jak poezie, tak prózy, výtvarného umění, by se stal bez pojmu matka a otec neznámou oblastí. Co nám říká moderní současná věda o dítěti, o jeho růstu a formování harmonického člověka? S jasnozřivostí předpověděl ohrožení budoucnosti rodiny Aldous Huxley v románě Zánik civilizace. Plánovaný zánik rodiny je větší a bolestnější skutečnost, než jakákoli hospodářská krize. Je to jakoby „civilizační nukleární válka“, po které by zůstala společnost ve stadiu Hirošimy po atomovém výbuchu.
Nejzazší meta. Odcizený a životního smyslu zbavený atomizovaný jedinec neprožívá lehkost bytí, ale utíká do iluzí zapomnění a utopií. Snad může takto vyděděným mladým mužům i ženám pomoci rada Franze Kafky: „Oženit se, založit rodinu, přijmout všechny děti, jež přijdou, zachovat je v tomto nejistém světě, a dokonce, bude-li to možné, je trochu vést, to je podle mého přesvědčení nejzazší meta, jíž může člověk dosáhnout.“ Těm, kteří hledají lásku, by mohla pomoci rada Karla Čapka: „Láska v manželství a rodičovství je teprve láskou v její celistvosti.“
Celá společnost potřebuje k duchovnímu životu restituci manželství a rodiny, jinak hrozí pohroma. Díky všem iniciativám, jak jednotlivcům a hnutím, tak i politikům, kteří usilují o podporu rodiny, kéž je povzbudí slova autorky Babičky: „Zdárná rodina je ten nejkrásnější dar Boží. Já bych ji přirovnala k naladěné lyře: každá struna jiný tón, a přece vspolku nejčistší souhlas.“
Závěrem Slova papeže Františka, adresovaná Kongresu o rodině v Panamě 6.8.2014: „I přes její trýznivé problémy a naléhavé potřeby, je rodina ‚centrem lásky‘, kde kraluje zákon úcty a sdílení, centrem které je schopno odolat útokům manipulace a vlády světských ‚center moci‘. V rodinném kruhu se člověk přirozeně a harmonicky integruje do lidské skupiny a překonává falešnou opozici mezi jednotlivcem a společností. V lůně rodiny nikdo není skartován: starému člověku i dítěti se dostává přijetí. Kultura setkání a dialogu, otevřenost solidaritě a transcendenci mají v rodině svoji kolébku.“
Kéž nám v péči o rodiny pomáhá a za nás se přimlouvá u nebeského Otce matka našeho národa svatá Ludmila a chrání nás Panna Maria. Amen.
Dominik kardinál Duka OP
kdy si před branou věčnosti bude Pán poznávat své,
řekne nám... ukaž mi nohy, ruce, bok a hlavu...
ukaž mi srdce, jak jsi miloval a jak jsi odpouštěl...
Ruce mi ukaž, jak jsi konal dobro,
nohy, jak jsi hledal ty, kteří tě potřebují,
hlavu, jak jsi rozmýšlel o tom,
kde rozmnožit dobro a odstranit hřích...
A běda Vám, jestli budete sestupovat z Kalvárie svého života
jako ti někdejší...
s rukama, nohama, hlavou a srdcem nedotčeným bolestí Krista.