Září 2015

Češi chtějí zachránit 152 iráckých křesťanů z islámského pekla

Jedná se o přijetí pronásledovaných křesťanů z táborů v iráckém Erbílu do ČR. Na tiskové konferenci Nadačního fondu Generace 21 (NF G21) a Res Claritatis zazněl příběh irácké ženy, žadatelky o azyl v ČR. Té domlouvala v nemocnici v Erbílu místní muslimská žena, že by měla konvertovat k islámu, nosit hidžáb, mít zakryté ruce, modlit se islámské modlitby a modlit se k Mohamedovi. Nakonec jí řekla: „Když se neobrátíš, stejně nebudeš mít na výběr, jednou to tu bude jen pro muslimy.“
Životní příběh 152 křesťanů, jejichž žádost NF G21 podala vládě ve čtvrtek 23. července, je ověřený. Žadatelé o azyl vypovídají opakovaně pravdivě, mají doklady, dobrou bezpečnostní prověrku a mnozí mají za sebou též garanci svých duchovních, kteří s nimi v táboře pobývají. Jan Dezort a Salman Hasan z NF G21 znají všechny tyto osoby z pobytu v Erbílu. Zároveň jde o výběr těch nejpotřebnějších, kterým je třeba pomoci přednostně (vdovy, malé děti, nemocní). Pro ně je v ČR připraveno materiální, finanční i lidské zázemí, a to také díky nabídkám téměř 1500 lidí, kteří neváhali a připojili se k iniciativě „Bratr je víc než bližní“ (zde), zorganizované spolkem Res Claritatis v lednu 2015.
Salman Hasan, křesťan, konvertita z islámu, který z inkriminovaných oblastí sám s rodinou musel utéci, popsal novinářům situaci křesťanů v dané oblasti jako tragickou, bezvýchodnou a především stále nebezpečnou. Lidem zde jde o život každou chvíli. Utečenecké tábory neznamenají bezpečný prostor pro křesťany v místech, kde operuje Islámský stát. Lidé, kteří zde jsou, často přišli o své blízké, všichni přišli o své domovy a nemají se kam vrátit. Jsou to lidé rekrutovaní z civilizace vzdělaných lidí, kteří žili velmi solidním životem. Jak říká pan Hasan: „Těmto lidem je třeba pomoci, jejich život je trvale ohrožen; a bát se není třeba, protože křesťané nejsou vychováváni k tomu, aby pro získání věčného života zabíjeli.“ Křesťané na Blízkém východě žijí v naprosté nejistotě a když se ráno probudí, neví, zda se dožijí večera.
NF G21 má k dispozici dostatečné množství prostředků na leteckou přepravu všech osob a pro jednotlivé rodiny je domluveno též ubytování po celé ČR. Skupina 152 osob má věkový průměr 26 let, je v ní 10 vdov a 60 dětí, 32 osob má vysokoškolské vzdělání a 13 středoškolské.
„Upřednostňujeme začlenění příchozích křesťanů z Blízkého východu mezi rodiny a farnosti rovnoměrně v regionech tak, aby se nevytvořila ghetta, ale aby se posílila možnost jejich úspěšné integrace do české společnosti. Od lidí máme i nabídky na zaměstnání a pomoc s integrací. Ozvalo se nám 1500 rodin, společenství, farností, jednotlivců,“ upřesnila Zdeňka Rybová, šéfredaktorka RC Monitoru.
O dalších možnostech spolupráce jednali Res Claritatis a NF G21 minulý týden také s generálním sekretářem ČBK Mons. Tomášem Holubem. Jak Česká biskupská konference, tak Ekumenická rada církví má být pro stát garantem celého procesu pomoci pronásledovaným křesťanům a jejich integrace do české společnosti. V případě kladného vyjádření vlády bude následovat azylové řízení první skupiny iráckých křesťanů.
Podobně zhruba 50 křesťanských rodin, které prchají ze Sýrie, přijelo do Polska, aby tam začaly nový život. V pátek 9. června večer přistálo ve Varšavě letadlo z Bejrútu s přibližně 150 uprchlíky na palubě. Syřané byli odvezeni do hotelu a za několik dní budou muset podávat žádosti o azyl a přesunout se do ubytoven. Několik z nich hovořilo s novináři, ale odmítli nechat se fotografovat nebo natáčet z obavy, že by tak mohli své příbuzné doma vystavit ještě většímu riziku.
Rozhodnutí polské vlády přijmout uprchlíky, kteří pocházejí většinou z Damašku a dalších měst, je humanitárním gestem převážně katolického Polska tváří v tvář rozsáhlé humanitární krizi v Sýrii. Polsko zvažuje přijmout 2000 utečenců z Afriky a Blízkého východu v rámci rozsáhlejšího plánu.