Leden 2017

Občas navštívím Pana faráře Jiřího Hájka ve Stříbře (nar. 22.4.1935 v Praze). Už několikrát mě překvapil svými názory, jak se můžete přesvědčit... Otiskli je i ve Stříbrském zpravodaji.

„Člověk je bytost náboženská, ať chceme nebo ne.“

Jsem rodem a výchovou v této zemi, která byla a je, jaká je. Říkat, že jsme teď ateistická země, je jen fráze. Nezažil jsem tuto zemi jinou ve svém mládí jako dnes. Opravdových katolíků bylo v tomto národě vždycky málo, i v minulých dobách. To, že se dnešní lidé prohlašují za ateisty, je jen projev jejich opravdovosti. V minulosti, jak jsem totiž zažil, mnozí říkali, že jsou katolíky, ale podle víry nežili – jejich rozhodování o budoucnosti neodpovídalo tomu, k čemu se formálně hlásili, např. za druhé světové války se modlilo mnohem víc lidí než dnes jen proto, že hrozila smrt. Po válce, když nebezpečí pominulo, na Boha zase rychle zapomněli a zvolili v r. 1946 krutý totalitní režim a přestože je tehdy církevní představitelé varovali, nedbali na to.
V kostele je nás kolem 50-60, což je méně než jedno procento z počtu obyvatelstva. Tak je tomu téměř všude v Čechách, na Moravě je návštěvníků kolem 4%.
Církev hrála a hraje ve společnosti jen malou roli, i když se hierarchové (biskupové) snaží církev zviditelnit. Ale to ani v minulosti nebylo vždycky k prospěchu církve samotné. Z toho spíše těžil národ, když se opíral o křesťanské zásady, takže bylo i na stát spolehnutí.
A co to jsou křesťanské hodnoty? Nedávno jsem kdesi četl, že na Moravě se lidé vracejí ke křesťanským hodnotám tím, že zase začínají nosit kroje. Křesťanské hodnoty jsou něco jiného: nejsou to kulturní památky – kostely – ale jsou to hodnoty, které mě zavazují a nabízejí pomoc, abych byl dobrým člověkem a druhým pomáhal. Mám ale zkušenost, že pomoc byla nejen nepřijata, ale i promrhána a dokonce proti mně. Na příchod migrantů a uprchlíků se dívám jako na věc politickou, kterou má řešit stát, já mohu pomoci jen konkrétnímu člověku. Konkrétněji lze říci, že pravé křesťanské hodnoty jsou: řád, pracovitost, pilnost, věrnost danému slovu, poslušnost zákonům, jedním slovem disciplína. Tyto hodnoty neohrožuje islám, ale my sami.
Myslím, že ti, kteří říkají, že nevěří v žádného Boha, neví kdo Bůh je. Mají jakousi matnou představu, která se skutečným Bohem má velmi málo společného. Je to směs všelijakých dětských, dětinských a naivních představ a předsudků z mládí, z výchovy, či z „nevýchovy“ a nemohou se s takovou vírou ztotožnit. Chápu to. To, co si myslí, že je bůh, bůh není. Jak se ukáže v upřímném rozhovoru. Pro mě je důležitý člověk. Za nejdůležitější považuji toto: dnes je dost lidí osamělých. V mém mládí, jak si dobře pamatuji, se lidé více navštěvovali třeba jen proto, aby je někdo vyslechl, povzbudil, pomohl. Dnes je na všechno více méně nějaká instituce i v církvi např. Charita, ale jde o jednotlivce, který čeká na dobré slovo, je opuštěný, někdy i ve vlastní rodině. Svůj čas těm lidem věnuji. Není to jen návštěva, někomu často jen lidský hlas v telefonu je potřebnější, což rádio nebo televize nenahradí.
Boha si nelze „představit“ z toho důvodu, že představy souvisejí s našimi smysly: vidět, hmatat atd. Boha si nepředstavuji. Tuto otázku také sám dávám věřícím lidem a jsem často překvapen jako vy. Formuluji ji jinak: Co je pro tebe Bůh? A odpověď je různá: Energie, Zákon, Pomoc, Osud... Co je pro mne? Bůh je pro mne ŽIVÁ BYTOST: žije, reaguje, naslouchá, odpovídá, doprovází, je se mnou, tedy vše, čeho je živá bytost schopna. Abych ho slyšel já a reagoval já, vložil do mě nástroj, kterému se říká SVĚDOMÍ. Tento nástroj mi doporučuje, co mám dělat, a varuje, co nedělat. Skuteční ateisté jsou lidé, kteří svědomí v sobě zničili. Jakmile někdo uznává nad sebou vyšší autoritu, které je za své skutky odpovědný, kdo není sám měřítkem toho, co je a co není dobré, ale poslouchá své svědomí, těžko bych ho zařadil mezi ateisty. A naopak. Jsou lidé, kteří se považují za věřící, a přitom jim nedělá problémy škodit na všech stranách i lidem i přírodě. Z toho důvodu nemám rozdělování lidí na věřící a nevěřící rád.
Letos o vánocích pořádá pan farář Jiří Hájek unikátní výstavu ve stříbrském kostele: několika desítek betlémů z celého světa. Otevřeno: 25. a 26.prosince 2016, 1. a 8. ledna 2017